Jak to funguje s knížkami v ČR

Moje maminka (je to tak, jsme tak trochu spisovatelská rodina) píše velmi oblíbené knížky pro děti – dětské knížky jsou obecně ty nejoblíbenější a nejkupovanější. Nicméně jakkoliv se jejím prvním knížkám skvěle dařilo, nebylo naprosto myslitelné, že by psaním mohla živit sebe nebo dokonce nás. Pohybuji se v literárních kruzích už nějaký čas a můžu bezpečně říci, že to není vůbec nic neobvyklého. Spousta umělců je obecně celkem smířeno s tím, že vydělat si musí jinak.

Kolik stojí kniha

Takový autor ze začátku posílá svůj rukopis po nakladatelstvích a dlouho čeká, než si na něj někdo najde čas. Když pak dostane či nedostane nabídku, může to ještě zkusit o dům dál.

nakladatelství

Když se nenechá napálit tím, že práva na knížku rovnou prodá, dostane v podmínkách určité procento. Otázka je pak, jaké, ale také z čeho. V ideálním případě z maloobchodní ceny knížky, ale ta klidně může být ponížena o daně a sazbu distributora. To může být i více než poloviční rozdíl. Dělal jsem si malý průzkum a ve výsledku z ceny, za kterou se knížka prodává dostane autor 5 až 12%. Tedy pokud obsah knížky tvoří sám. Pokud dostal smlouvu na onu horní hranici, pogratuloval bych mu v českém prostředí k výhře.

„Dodnes se soudí s nakladatelem, kterému vybrané peníze na náklad knih svěřil. Ukázalo se, že je v insolvenci a že bez jeho dovolení část knížek rozdistribuoval. Jedna z dalších věcí, kterou by se většina autorů zabývala jen velmi nerada.“

Něco samozřejmě stojí tisk. No, přesněji, stojí třeba 20-60 Kč na knížku. Když se knížek tiskne dost, dvacetikoruna bude blíž pravdě. Co je tedy na knížce tak drahé? Je to sazba nakladatele? Spíše ne – nakladatelství existuje spousta a mnohé z nich jsou velmi sympatické a leckdy nepříliš ziskové projekty.

Samonakladatelem

Maminka se nakonec vydala cestou samonákladu – a vydává se jí mnoho autorů. Není to rozhodně cesta pro každého. Co znám své umělecké přátele, excelové tabulky jim povětšinou nijak zvlášť nevoní a rozhodně bych jim to nevyčítal. Ti, kteří na to nervy mají, si pak musí sehnat redaktora, korektora, grafika obálky, sazeče, tiskárnu a zajistit pár drobností, jako je ISBN a doručení povinných výtisků do knihoven. Peníze na tisk řekněme někde seženete, třeba popůjčujete po rodině. Ale přichází hlavní těžkost: jak knížky prodat?

samonakladatel

V České Republice existují asi tři velcí distributoři, kteří umí knihu dostat na pulty široké sítě knihkupectví. Je to něco podobného jako s mobilními operátory – podmínky se příliš neliší. Cena za takovou službu je 50-53% z maloobchodní ceny knížky. Distributor knihu omrkne a když se mu líbí, vezme ji do komisního prodeje: neprodané knížky nakladateli vrátí.

Autor-nakladatel si touto cestou přijde na pár procent navíc, ale jeho pracovní náplň připomíná zaníceného literáta čím dál méně. Nejvíce se mu oplácejí knížky, které prodá bez distributorovy pomoci, proto s nimi jezdí po trzích, po knihovnách a jiných institucích a prodává je na svých stránkách. Jeden z mých kamarádů takto objíždí a předčítá s kufříkem, plným výtisků své knížky už několik let. To je další věc na kterou není každý autor zvědavý – předvádět se na všemožných akcích v roli baviče a obchodníka.

Crowdfunderem

crowdfunder

Digitální doba s novými komunikačními možnostmi otevřela umělcům novou cestu, známou ze serverů jako je HitHit nebo Kickstarter (sám jsem si pořádání takové sbírku s cílovou částkou vyzkoušel, když jsme vybírali na umístění pouličního piana na Kladně). Opět platí, že to není pro každého, a velmi často následuje deziluze. Můj kamarád spisovatel, potom, co opustil malé nakladatelství, ve své kampani velmi brzy zjistil, že nemá nervy ani čas na každodenní propagaci. Po tak trochu uplácaném zdárném konci před ním s vybranou částkou navíc stála znovu stejná otázka – nakladatelství, nebo samonáklad? Zvolil tu domněle snazší. Dodnes se soudí s nakladatelem, kterému vybrané peníze na náklad knih svěřil. Ukázalo se, že je v insolvenci a že bez jeho dovolení část knížek rozdistribuoval. Jedna z dalších věcí, kterou by se většina autorů zabývala jen velmi nerada. A přitom byl na začátku jen záměr napsat hezkou knížku, dostat ji ke čtenářům a mít z toho nějakou tu korunu na úživu.

Moje vize

Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že na myšlence crowdfundingu je něco až revolučně svobodného. Ono to není jen „takové to s videem a odměnami“, ale vůbec fakt, že můžete bez podpory kolosů, jako jsou státy, banky nebo monopolní firmy, prosadit dílo, kulturu, něco, co je vidět – jen díky podpoře těch, pro které to děláte, díky podpoře publika. Nepotřebujete si publicitu kupovat, ani dělat kompromisy směrem k líbivosti díla, aby vás mohl někdo lépe prodat. Stačí, když mluvíte ke svým čtenářům jazykem, kterému rozumějí. A když vás čtenáři podpoří a řeknou si o vás mezi sebou. Takový malý svět bez institucí, říkáte si možná… a není to pro kulturu to nejzdravější?

Podobnými teoretickými úvahami jsem už před pár lety dospěl k praktickému závěru, který se teprve nyní začíná uskutečňovat: je třeba založit crowdfundingové nakladatelství.

Otevřete si na webu ještě neexistující knížku, zalíbí se vám a v podstatě si ji zakoupíte v předprodeji. CROWDPRESS – to jsme my – rukopis podrobí redakci, korektuře, navrhne jí obálku, vysadí ji, vytiskne – a tak dále. Protože to pro nás nebude první ani poslední projekt, můžeme autorovi velkou měrou pomoci s propagací, takže jeho nervy neskončí v kýblu. Z knih prodaných v kampani si vydělá autor procento násobně vyšší, než mu nabídne jakékoliv nakladatelství. Vše závisí na jednom – aby si co nejširší čtenářská komunita osvojila tenhle druh podpory – stojí to stejně jako knížka na e-shopu či v knihkupectví, kde jako konzument autory podporujete jen zlomkovou měrou.

Tuším ovšem, že komunita uvědomělých a budoucí-knihy-sdílejících čtenářů existuje zatím spíše v rovině vize (která mě fascinuje), a tak je v plánu – v závislosti na úspěšnosti kampaně – vynásobit počet koupených knížek určitým koeficientem, než půjdou do tisku. Na vlastní prodej autora, do distribuční sítě… a tak se nám kruh uzavírá.

Co mě po dvou či třech letech teoretizování dokopalo vybřednout z něj a CROWDPRESS doopravdy nastartovat, se dozvíte velmi brzy, jen co se objeví náš lakmusový papírek – kampaň na pilotní knížku. Jak se vám myšlenka CP zdá? Máte chuť se do ní nějak zapojit? A jaké jsou vaše zkušenosti s knižním trhem a crowdfundingem? Budu rád za Vaše komentáře (ať už ve fb skupině, nebo na mail).

„Vraťte dětem fantazii“, nabádá rodiče herečka Bára Milotová, autorka literárního projektu AUDIO DĚTEM

TISKOVÁ ZPRÁVA / 7. 11. 2018

„Koukej poslouchat!“, vyzývá děti hravá kampaň herečky Báry Milotové a komunitního nakladatelství Crowdpress. Klade si za cíl ukázat dětem cestu z virtuálního světa zpět k mluvenému slovu, spontánní hře a fantazii prostřednictvím nové aplikace AUDIO DĚTEM. Jako první audioknihu namluvila herečka pohádky Josefa Čapka Povídejme si, děti! Audiokniha vychází spolu s výtvarnou sadou s původními Čapkovými obrázky. Ve sbírce na vznik AUDIO DĚTEM, kterou Crowdpress organizuje na serveru Hithit, ji mohou rodiče objednávat už nyní na audiodetem.cz.

 

Aplikace AUDIO DĚTEM, ve které rodiče a děti najdou dětskou poezii i audioknihy, logopedické říkanky, pohádky, ale i pohybová cvičení, právě startuje svou crowdfundingovou kampaň na portálu Hithit. První audioknihou bude vyprávění Josefa Čapka Povídejme si, děti!Všechny děti znají Čapkova Pejska a kočičku. Ale tuhle knížku jsem objevila úplně náhodou v malé knihovně v autobusové zastávce, je moc milá, nadčasová a je škoda, že ji lidé skoro neznají,“ vysvětluje Milotová, kterou si diváci mohou pamatovat z filmu Pouta, seriálu Terapie, nebo z divadla Reduta a Činoherního klubu. Se svými kolegy chystá také výtvarné aktivity, ve kterých se děti mohou realizovat při poslechu. Čtení doprovází hudba Zdeňka Krále, kterého malí posluchači znají z Hýbánek na Déčku České televize.

 

Chtěla jsem svým dětem pustit audiopohádku, ale zjistila jsem, že na internetu je kvalitního mluveného slova pro děti hrozně málo,“ vysvětluje herečka, jak se zrodil nápad založit poslechovou platformu. „Přitom děti poslech milují, rozvíjí jejich fantazii nesrovnatelně více, než když jim dáte do ruky tablet… My jsme jako malí moc rádi poslouchali, ať už pohádky v rádiu nebo na gramofonových deskách a při poslouchání jsme si často hráli,“ dodává.

 

Ve sbírce na vznik aplikace AUDIO DĚTEM, kterou Crowdpress organizuje na serveru Hithit, mohou rodiče audioknihu Povídejme si, děti! objednávat do 5. 12. Více na www.audiodetem.cz.

Ponožky na Mars! Raketový start českého retro sci-fi

TISKOVÁ ZPRÁVA / 21. května 2018

Na vznik knížky Tam nahoře ovce nejsou Edy Vlasáka vybrali čtenáři hned v prvním týdnu crowdfundingové sbírky na portálu HitHit.com více než dvě třetiny potřebných prostředků. „Retro sci-fi“ o Čechovi letícím na Mars je pilotním projektem vznikajícího komunitního nakladatelství Crowdpress, kde mají knížky vydávat sami čtenáři.

Novelu o postarším Čechovi Lukášovi, který veze prvním kolonistům Marsu vlněné ponožky, se chystají v červenci vydat autorovi synové. Nezůstanou však u ní. Nakladatelství CrowdPress mottem „knížky vydané čtenáři“ slibuje čtenářům možnost rozhodnout o osudu literárních novinek už v předprodeji a dostat se na jejich stránky jako spolunakladatelé.

Sbírka na HitHit.com odstartovala minulou neděli na veletrhu Svět knihy a potrvá do 27.6. 2018, už první den ale dosáhla 36% částky potřebné k vydání a po týdnu sbírky je již na dvou třetinách.

„Komunitní nakladatelství jsem plánoval už přes dva roky a nebýt toho, že taťka po sobotních ránech v tajnosti dal dohromady tenhle krásný příběh, čekalo by na svou chvíli možná ještě dalších pár let“, líčí překvapení autorův syn Jakub Jelínek.

Knížka, jejíž pohled na budoucnost přirovnal kritik Richard Erml ve své recenzi k „ikonické Marťanské kronice Raye Bradburyho“, zaujme nejen příznivce žánru sci-fi. Autor jako pamětník komunistického režimu v tehdejším Československu nenásilně a s životním nadhledem propojil dějovou linii knížky odehrávající se v marsijské komunitě se vzpomínkami na totalitní minulost. Nejen díky tomu příběh probouzí otázky o naději jak člověka, tak celého lidstva začít jednou zase nanovo.

Obálku a ilustrace, které knížku provází, vytvořil příběhu na míru metodou digitální malby výtvarník Jakub Řídký.

Nová česká retro sci-fi zaujme čtenáře všech žánrů

TISKOVÁ ZPRÁVA / 17. května 2018

Česká sci-fi literatura se v červenci může těšit na přírůstek v podobě novely z pera českého debutujícího autora Edy Vlasáka Tam nahoře ovce nejsou.

Knížka, jejíž pohled na budoucnost přirovnal Richard Erml ve své recenzi k „ikonické Marťanské kronice Raye Bradburyho“, zaujme nejen příznivce žánru sci-fi. Poutavý a svižný příběh o cestě jednoho z posledních osadníků na Mars a životě marťanské komunity pobaví a zaujme.

Autor jako pamětník komunistického režimu v tehdejším Československu nenásilně a s životním nadhledem propojil dějovou linii knížky odehrávající se v budoucnosti se vzpomínkami na totalitní minulost a umožňuje tak čtenáři pochopit pohnutky hlavního hrdiny Lukáše.

Přestože je knížka psaná lehkým, čtivým stylem, dokázal autor poskytnout čtenáři řadu otázek k zamyšlení, mimo jiné nad vlastním životem a místem ve společnosti.

Knížka Tam nahoře ovce nejsou byla za účasti autora představena veřejnosti na letošním veletrhu Svět knihy, kde vzbudila velký zájem.

Autorem obálky a digitálních maleb, které knížku doprovází, je výtvarník Jakub Řídký.

Novela vyjde jako pilotní projekt komunitního nakladatelství CrowdPress. Na její vznik mohou mít přímý vliv sami čtenáři, a to prostřednictvím crowdfundingové sbírky na ponozkynamars.cz, která potrvá do 27. června 2018

 

Nakladatelství CrowdPress
Jakub Jelínek
Zádušní 600
Kladno 272 01
http://www.crowdpress.cz

Mediální zastoupení
Markéta Aulová
E-mail: marketaaulova@crowdpress.cz
Tel.: +420 724 168 456